Úvodní stránka > Historie vojsk v Liberci

Historie vojsk v Liberci

Vznik československého chemického vojska

Již v květnu 1945 byla zřízena Skupina zvláštních bojových prostředků u 1. oddělení hlavního štábu, současně obnovil svou činnost i Vojenský chemický ústav. Velitel ZBP, pplk.gšt. Oskar Schreiber navrhl v srpnu 1945 zřízení chemického vojska jako samostatného druhu vojska. Tato myšlenka byla ale realizována až dekretem prezidenta republiky ze dne 27. září 1949. Přesně třicet let po historické události, jíž bylo zřízení Referátu pro plynovou službu, tak českoslovenští chemici vstoupili do další etapy svého vývoje. Hlavní součásti chemického vojska tvořily chemické prapory 101 v Jaroměři a 103 v Šafárikově. Dne 1. listopadu 1952 byl v Liberci zřízen 105. plamenometný prapor. Od roku 1952 byla rovněž věnována pozornost radiologické ochraně. Koncepce činnosti chemického vojska vycházela od druhé poloviny padesátých let z nutnosti předpokládat masové použití zbraní hromadného ničení. V říjnu 1957 byla zřízena 1. brigáda chemické ochrany se sídlem v Trutnově (součástí byl i v roce 1958 reorganizovaný 105. prapor chemické ochrany v Liberci a v říjnu 1960 zřízený 98. prapor pro odmořování terénu v Liberci). V roce 1968 byl v Liberci ustaven 105. pluk chemické ochrany. Dne 1. září 1977 byla v Liberci zřízena 102. brigáda chemické ochrany. Přímo v Liberci byl kromě velitelství a štábu dislokován 51. prapor chemické ochrany a 61. prapor odmořování v terénu a 103. prapor chemické ochrany.

Chemické vojsko po roce 1989

Po listopadu 1989 pokračuje chemické vojsko ve své činnosti, která v letech 1990-1991 vyvrcholila účastí československého protichemické jednotky ve válce v Perském zálivu. Českoslovenští chemici si zde získali nebývalý respekt zahraničních partnerů i domácí veřejnosti. Rozdělením České republiky v roce 1993 skončila etapa společné činnosti českých a slovenských chemiků. Reprezentantem chemického vojska v ČR se pak v Liberci stala Výcviková a mobilizační základna chemického vojska. Díky řadě úspěchů na mezinárodním poli se po vstupu České republiky do NATO stala součástí sil okamžité reakce NATO i  9. rota chemické ochrany, která vznikla v roce 1999 v Liberci a stala se první plně profesionální jednotkou Armády České republiky. Dne 1. července 2005 vznikla 31. brigáda radiační, chemické a biologické ochrany sídlící v Liberci, které se 1. prosince 2013 zreorganizovala na 31. pluk radiační, chemické a biologické ochrany. Jedná se o jediný specializovaný svazek Armády České republiky určený pro řešení úkolů chemického zabezpečení jednotek AČR a odstraňování následků po použití zbraní hromadného ničení. Chemické jednotky se zúčastnily nejen operací POUŠTNÍ BOUŘE a TRVALÁ SVOBODA, které probíhaly a stále trvají na územích Saúdské Arábie, Kuvajtu, Iráku a Afghánistánu, ale rovněž aliančních a koaličních operací v Bosně a Hercegovině a Kosovu. Nasazeny byly také při ochraně olympijských her v Řecku a Summitu NATO v Turecku.
Na tradice vytvářené od roku 1919 armádními chemiky v meziválečném období navazuje i naše současné chemické vojsko. Tak jako byli naši předkové připraveni položit své životy při obraně vlasti v roce 1938 a řada z nich dostála své přísaze i v bojích druhé světové války, nasazují i dnešní příslušníci chemického vojska své životy v mírových misích i v operacích proti mezinárodnímu terorismu, jejichž cílem je uchování demokracie vydobyté v krvavých bojích obou světových válek.    

Nahoru