- 14.11.2022
Den 11. 11. již od roku 2004 patří v naší zemi mezi významné dny. Jako pluk organizujeme několik pietních aktů a především nástup pluku. Nejinak tomu bylo i v letošním roce. V průběhu nástupu byl přečten rozkaz ministryně obrany, byla udělena resorní vyznamenání, hejtman Libereckého kraje udělělil svá vyznamenání příslušníkům IZS, rozloučili jsme se s kpt. Marií Binterovou a vrchní praporčík nprap. Robert Dolozim symbolicky předal svou funkci svému nástupci prap. Pavlu Libichovi.
(poděkování za službu kpt. Marii Binterové)
Prap. Libich měl na tomto nástupu velice osobní, ale i úderné a skvělé slovo, které stojí za zveřejnění.
(nprap. Robert Dolozim)
Robert Dolozim začal svou kariéru v době, kdy v Praze ještě netekla voda. Občas mám i pocit, že stál u zrodu vozové hradby. Za tu dobu prošel všemi představitelnými funkcemi pro stříbrný sbor. Byl celkem 7x vyslán k plnění operačního úkolu do mezinárodních misí, 1 pro službu v rámci NATO a několikráte i do prestižních škol v zámoří. Pro nás je důležité to, že stál i u zrodu naší první profesionální jednotky a to 9. RCHO.
Tímto okamžikem se jeho kariéra u chemiků uzavírá a začíná mu kariéra vrchního praporčíka pozemních sil. Proto dodávám, že nás vlastně neopouští, protože na směr a vývoj a to nejen u nás bude mít vliv pořád.
Já mu kamarádsky říkám, že se ho prostě nezbavím.
K mému novému zařazení chci využít přítomnosti mých dcer, proto budu mluvit k nim, ale záhy pochopíte, že vlastně i k vám.
V několika vojenských dokumentech je zmíněna občanská a vlastenecká povinnost.
Má občanská povinnost je hlavně u rodiny. Vám být dobrým otcem a mámě dobrým manželem. Nebýt hlučícím občanem, čekající s nataženou dlaní.
Učit Vás, že jste součástí svobodné a demokratické společnosti, kde svoboda neznamená svévolnost v konání čehokoliv, ale vědomí, že má svoboda končí tam, kde začíná svoboda někoho dalšího.
Kde demokracie znamená diskusi bez nálepek, lží a agrese. To nám totiž zastírá významy a posléze hodnoty.
Pokud veškeré toto učení přijde vniveč a to v mezinárodním měřítku, dojde ke konfliktu a tady začíná má povinnost vlastenecká.
A všichni, co tu dnes stojí, to mají stejně. Proto nejsme tak často doma, protože kdo je připraven, není překvapen.
Jediné poučení z minulosti, které lidstvo má, je, že se z minulosti nikdy nepoučí. My totiž nesloužíme pro to, co stojí před námi, ale pro ty, kteří stojí za námi.
Vy, co to máte podobně a aspoň trošku jste mi rozuměli. Vy, kteří ctíte vlajku i jindy, než když se daří v nějakém sportu, tak vás potřebuju, protože jak říká dnes už bývalý NGŠ – sám nejsi nic.
Pane plukovníku, skončil jsem.
(prap. Pavel Libich, od 1. 1. 2023 vrchní praporčík 31. pluku)
